Anotace: strach
Sníh padá,
jak odpuštění ve jménu jara,
skála se drtí ve jménu práva,
vina je zahanbena
a srdce může volně dýchat,
to pak výkřik do něma je jasná zář tvého já.
10.09.2006 01:19:00 Šantir
Tato se mi taky moc líbí. Souhlasím se Zamilovanou...
Taky ve mě Tvé básně jakoby něco vyvolávaly. A vůbec to není nepříjemné. Naopak.
29.08.2006 19:55:00 Zamilovaná do nezamilované doby
Krásná. Opravdu pro mě ano.
Dokonale vystihuje určitý pocit,který však nezvládnu pojmenovat.
Snad někdy na to přijdu, snad se i vrátím... Což dělám málo kdy.
Měj se krásně, kapičko. :)
Pa, Týnka