Jsme rozbouřenou řekou
bez záhozů
bez jména
Přec tiše protékáme uličkama
mezi lidmi
mezi tvory
Omýváme jejich smutek
hladíváme bolavá místa
v temných duších
Jsme zapomenutou hvězdou
bez poskvrn
bez jména
Však nevšímaje k zemi posíláme
mezi lidi
mezi tvory
Světlo jejich nadějím
záři novým láskám
k zamilovaným srdcím
Jsme pouhým snem
bez mysli
bez jména
Přesto někdy zdáme se
mezi lidmi
mezi tvory
Zdáme se smutným duším
zdáme se zamilovaným srdcím
Jsme a oni jsou též..
řekou, hvězdou, snem*.
Duše a srdce o tom ví už své:)
30.01.2022 22:28:46 | jenommarie
... si jí čteš ? ..
... tu Marcellu a pěkně postupně ...
..... jsem z toho Hynka divná ... je faj ...
30.11.2006 14:20:00 | Marcella
Všichni na Literu Ti děkují...
... lalala ...
... smutná Psyché .....
... slova nehledej ... zpívej ...
29.11.2006 | Marcella
Tak zazpívat chceš? Co třeba tuhle:
Tvá vůně s ránem vyvane
A zůstane jen poušť
A dopis který říká ne
Jen houšť
Tvá vůně s ránem vyvane
Kdo ví kdo s kým si hrál
Jsou lži tisíckrát říkané
Jdem dál
30.11.2006 14:14:00 | JardaCH
Zajímaví pohled na nás.Jsme každý jiný,ale dáváme své srdce na trh.
Jsme to Mi.
31.08.2006 21:00:00 | kouzelníček
To se mi moc líbilo. Forma je vynikající, obsah je pravdivý i v doslovném chápání. Přes poezii se může spřátelit mnoho podobně smýšlejících, kterým tzv. main stream společnosti nerozumí.
30.08.2006 11:57:00 | Zahir