je strašná zima
troufale prosím
maličkou žárovku
sviť
navlhlý papír
kostrbatým písmem
popíšu od shora
dolů
a pak
přitáhnu si blíž
k tělu aby hřál
studený mokrý
spacák
a ty si lebedíš
v teploučké posteli
zabalený láskou
mojí
a mě se stýská
vidím houby
dokud ji nepraštím
žárovku
pitomou
Jatsíku, s tebe čundrák nebude.
Chtěla jsi,abych se usmál a teď se chechtám.
Baterka pitomá…Čauky.
01.09.2006 22:45:00 | kouzelníček