Poštovní holub za letu
upustil smoteček
Lehounce snášel se k zemi
lehounce plul mezi paprsky
usínajícího slunce
Něžně se dotkl
červánkové kaše
Smoteček zachytil se u mých dveří
odříkala jsem mu dlouhou chvíli
zachytil se - on zůstal tam
Stromy staré plně kvetly - holoubek se vracel
Stromy rodily sladké plody - holoubek se vracel
Stromy lístky daly větru - holoubek se vracel
Náhle v zimních starých stromech - holoubek zavrkal
Já s odvahou smoteček
na dlaň položila
prsty svými pomalu odvíjela
holoubek vrkal dál
Oči mé smoteček hltaly
statečná mysl stála opodál
holoubek vrkal dál
Srdce mé zjihlo
Holoubek vrkal dál
Pak prudký vichr odkudsi
zvedl se
Smoteček i holoubka mi vzal
No, smoteček, to je děsivý obrat. Něco jako blbeček, nabo paleček, nebo hrobeček. Holub upustil smoteček.
Holoubek upustil zprávu, papírek. Ten smoteček je tam nějak mockrát. K.J.Erben.
15.09.2006 22:13:00 | Petr Miroslav
V tom se spolu shodneme. Včera jsem ho četl. Neikdy mi moc nepřirostl k tělu, avšak včera jsem trochu změnil názor. Byl opravdu Veliký!
J.
01.09.2006 14:52:00 | JirkaS
JirkaS - hezká poklona. Dík.
Jenže já jsem blázen, na rozdíl od geniálního Seiferta, proto od každého trochu.
Stejně nevíme kde končí genialita a začíná bláznovství.
01.09.2006 12:22:00 | Marcella
řekl bych kompilace Seiferta nevím koho a pochopitelně tebe.
Zajímavá
J.
01.09.2006 11:20:00 | JirkaS