Nech mě cválat

Představ si mě jako koně,
cválající zvíře s energií ohně,
jiskra v oku, co nikdy neuhasne,
co chci, má ti už být jasné;
chci běžet dál.

Povol otěž a odlehči mi záda,
nech mě cválat,
vidíš jak frkám a oddechuji těžce,
najdeš snad někde věrnějšího běžce?

Nemůžu, leč musím,
pro tebe to udělám,
půjdu, kam mě budeš směřovat,
jen řekni dobré slovo, měj mě rád,
a volnou otěž nech ať můžu běžet dál.

A až nebudu moct, pohlaď mě po šíji,
já skloním hlavu a budu tě vést dál,
však nežeň mě, není spěchat kam.
Dej mi svobodu, ať neuhasíš jiskru,
co v očích a i v srdci mám.

Jsem jako kůň, když svobodu mi dáš,
dostaneš všeho.

Nekroť mě bičem
a nezavírej do klecí
ať neusekneš křídla Pegase,
co do nebe tě donese
až nebudeš moct dál.

Nech mě cválat
budu tu pro tebe
ve dne v noci bdít,
budu tu navěky,
smát se, dýchat, žít.