Vlaštovčí

pomalounku potichoučku
zašlo slunce za mé dlaně
pomalounku polehoučku
dopadlo pár kapek na ně
po řasách se sklouzly něžně
zabroukali requiem
a stesk tiše, nenápadně
našel u mě podnájem
do prstů mi verše šeptá
a když se nikdo nedívá
verše s rýmy v básně splétá
neúnavný poeta!

na konci pouti po mých láskách
pod kůrou pýchy, v bodláčí
pod obrázkem na zrcátkách
jsem našla ptáče vlaštovčí
roztáhnout křídla a letět chtělo
do náruče krkavčí
u srdce mě zabolelo
ztracené štěstí vlaštovčí
noty slz zas z pod mých víček
vykouzlily baladu
stesk psal křídla do písniček
vlaštovce vzal svobodu