Neznámá kráčí sama tmou,
nevnímá, neslyší, nechce.
Co když ji někde přepadnou?
Ubrání se jim sama a lehce.
Neznámá v plášti,
přesně jak chtěla.
Srdce a špetka zášti,
hlava mírně sklopená.
Něvěrná přísaze.
Proč přísahala?
Že nezabije?
Aby život dala?
Neznámá stojí.
Proč se zastavila?
Mrholilo. Teď prší.
Že by litovala?
Ta báseň by se mohla jmenovat "Kdo je to?" Líbí se mi,
když si čtenář musí někdy sám odpovědět.
30.09.2006 17:51:00 | jehlaspichlas