Smrt, tma a trápení,
žal, srdce z kamení.
Trn, růže bez citu,
nic než kus pyritu..
Smrt, bída a skon,
v nebesích pohřební tón.
Rakev, déšť a vítr duje.
Otázka, co následuje...
Smrt, mráz a slzy,
zhrzení druzi.
Chlad těla sešlého,
člověka bodrého...
Smrt. Doba minula,
vzpomínka zhynula.
Jen hroby značí věčnost času,
jež živým lidem měří trasu.
moc krasne napsane, i kdyz je to smutne, bolave, je to krasne, skutecne, je to uprimne, smrt vzdy byla, je a bude, nema cenu se ji bat...
20.03.2009 09:18:00 | strašidýlko-střapatý