tchánovi...

Tak napiš básničku, Jiříčku :-) a já tě pochválím...ale musí být nad průměrem Literu... jinak nevím, nevím :-)

01.04.2007 18:30:00 | no

Já nezapomínám... a když tak jen na to ošklivé... a on ošklivý nebyl ;-)))

31.03.2007 21:18:00 | no

U nás je jeden podnik...jmenuje se KZ...chodím tam na kafe s přáteli :-)
Proč to máš jako nick?

31.03.2007 21:07:00 | no

Když tě u sebe vidím, mám vždycky radost... píšeš krásný komenty...děkuji :-)

31.03.2007 21:05:00 | no

Jednoho Jiřího jsem znala...některé z mých básniček mu patří...

31.03.2007 21:03:00 | no

Ty se jmenuješ Jiří?! Auvajs ;-)
Díky za komenty... opravdu mám radost, když tě u sebe vidím ;-)

21.03.2007 16:59:00 | no

Opět nemohu hodnotit. Plná smutku, emocí. ... znám, když blízký odende. Je to bolest, která se s námi ponese už celým životem. Nedělám rozdíl jestli umře člověk, bo zvíře. Oboje jsou bytosti a každá z nich je vzácná.

27.01.2007 11:20:00 | NikitaNikaT.

Jsi skvělej,neměn se zůstaň takovej jaký jsi a Tvé básničky musím hodnotit 100:)Jsou od srdce.

17.01.2007 13:58:00 | káva

Děkuji za komenty...ptala jsem se Zuzanky, kde se touláš... prej nějak moc změn... tak držím palce ať vše zvládnete bez šrámů ;-)))

14.01.2007 21:36:00 | no

..ta básnička je nádherná a přesně vyjadřuje co cítíš..bohužel i ztráta blízkých lidí patří k životu.Těžko se s tím smiřuje,ale je to tak..musíme být silní..přeji ti hodně síly a co nejméně takovýchto básní..pokaždé když si tuhle básenku přečtu..tak musím držet v ruce kapesník..je opravdu silná!

29.09.2006 10:04:00 | Dajana

To já přece vím ;-) že nejsi básník :-) ale je to o tom tmavomodrém světě. Víš,nerada bych psala sem, jestli si budeš chtít popovídat, tak Sunny má moji mailovou adresu.

15.09.2006 23:16:00 | no

Napsat básničku tchánovi?
Já jsem toho svého měla také moc ráda, jenže já jsem holka a můj tchán mě vedl místo mého tatínka,( který zemřel když mi byli čtyři) k oltáři...když před smrtí ležel v nemocnici, nemuseli jsme si ani nic říkat. On věděl to co já, že se máme rádi a přesto jsem byla šťastná, že jsem mu měsíc před infarktem, kterému podlehl, dokázala napsat gratulaci k jeho sedmdesátinám a stihla mu v ní říci, že vím, čím pro mě byl...Chápu ten pocit, kdy má člověk pocit, že něco nestihl...ale zároveň si myslím, že pokud, se lidi mají rádi, vědí to na sebe :-)
Té básni by se dalo něco vytknout po stránce formy ( gramatický rým )ale to, proč byla napsana...ten její význam, formu vysoce převyšuje a proto u mě za 100!

15.09.2006 16:10:00 | no

Ta tvá je mnohem lepší tati:o)Asi nevíš, já jsem ti to zapomněla říct, ale babi tě pozdravuje a prý se dědovi ty poslední dny stýskalo i po tobě. On nás všechny volal a chtěl se ještě rozloučit, jako by to cítil, ale už to nestihnul. Proto si vyčítám, že jsem u něj nebyla celý měsíc, protože jemu se stýskalo. Vezmu si jeho hodinky, na památku, on je vždycky nosil a já je teď budu natahovat a opatrovat každý den. Když budou tikat, jako by jeho srdíčko ještě tlouklo. Tak se měj tati, papa

15.09.2006 14:48:00 | Sunny

Dívá se, určitě chápe a určitě odpouští :)

15.09.2006 10:16:00 | unstoppable