Tiché a stinné jsou vlčí kraje
kde luna mlhou prosvítá
vítr si s listovím javorů hraje
mysl chmurou je pokryta
za ticha nocí a svitu hvězd
se sotva poutník zjeví
v mechu je ukryto tisíce cest
kdo znát je má - ten o nich neví
na kopci v závětří statek si hoví
kameny prastaré nesou to břímě
pod lípou staletou nelze říct slovy
co šeptá listí na podzim,
co mlčí vločky v zimě...
Technika ....
nepodstatná,
... nálada, .... i sdělení ...
tam ... je ..!
27.09.2006 16:32:00 | HarryHH
i mne ten rytmus trochu mate :-) nicméně se na to dívám ne tak technicky ale srdcem proto to hodnotím jak hodnotím.
Sudvěj kasal sukni času
byla doba mrazivá,
poználi se podle hlasu
kdo tam byl tak vzpomíná,
na pokraji lesní říše
hlas jelena se rozléhal
básník o tom dodnes píše
kdo tam byl ten zasténal
20.09.2006 15:33:00 | černočerný
Hezké, ale trochu mi vadí rytmika veršů. Asi to nebylo vaším cílem, ale jednou 11, potom 8, poté 7 a zase 10. Zvláště v závěru mi to došlo :-)
19.09.2006 09:09:00 | poetos