Rychlost světla
očima varana
přibližuje zvonění
svaté Dalami.
Obnažena životem
cítí se bezbranná,
nechá se kolébat
modrými loutkami.
Jednou jim zpráchniví
nohy i ruce,
spadne z nich hebký
duhový šat.
Ji pak přikryje
jemně a lehce,
zemře tím dotykem!
Nechce však spát.
Bránit se začíná
nahotu zakryje,
z rosy spřádá
barevnou nit.
Oděna do vlhka
k poznání dospěje,
že chce dávat
ze sebe pít.
Sv. Dalama není až tak svatá, jak by se díky svatosti mohlo zdát... Když si ji vyskloňuješ a rozdělíš na více částí, nění to (bez)sv. Dalami, ale dala mi.
Hloupá hříčka písmenek, ale ona se mi tam hodila víc, než kterákoli jiná.
17.10.2006 22:45:00 | Temeraire