Pomník vzpomínek a činů
Pomník vzpomínek a činů
Z pozůstalosti svých vzpomínek,
sestavuji pomník svých činů.
Ční mi v duši jak věčný plamínek,
který plápolá dokud nezhynu.
Jak maják v proudu myšlenek,
zlověstně se tyčí v duši mojí,
jak čarodějný prostředek,
který rozdává pocity, které bolí.
Rozbřeskem očí se probouzí k žití,
roste a sílí s každičkým dnem,
oči mé smutně se kloní,
když myšlenky mé tlačí ven.
Jak buchar co doráží v zemi,
tancuje v mozku mém,
někdy jsem dost ponížený,
tak Bože vem si ho, vem.
sestavuji pomník svých činů.
Ční mi v duši jak věčný plamínek,
který plápolá dokud nezhynu.
Jak maják v proudu myšlenek,
zlověstně se tyčí v duši mojí,
jak čarodějný prostředek,
který rozdává pocity, které bolí.
Rozbřeskem očí se probouzí k žití,
roste a sílí s každičkým dnem,
oči mé smutně se kloní,
když myšlenky mé tlačí ven.
Jak buchar co doráží v zemi,
tancuje v mozku mém,
někdy jsem dost ponížený,
tak Bože vem si ho, vem.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Od Ďábla bych přece jen čekal něco ďábelštějšího. Nějak mne to nezaujalo, ale možná je to mea culpa. A trochu šetři dušemi (já vím, jsi Ďábel), ale přece jen čtyři duše ve dvou básničkách (ta druhá je docela dobrá) je docela dost.
26.09.2006 12:00:00 | JardaCH