Jen tak tam stál
na křižovatce snů
a nesplněných přání.
V očích měl touhu dálek
a strach z neznáma.
Hrbíce svá záda,
před pohledy kolemjdoucích.
Jen tak tam stál
na křižovatce cest,
jenž od někud někam vedou.
U nohou zbytky cigaret
se chvěly strachem, že je opustí.
Myšlenky se vysmívaly jeho citům,
pohled plaše odvracel
od dívčích úsměvů.
Snad čekal na štěstí,
až půjde někdy kolem.
Snad na lásku?
Kdo ví ...
Hynku .... Marcellka má listopad ...
splín.. co nemá v lásce ... nápad ...
15.11.2006 13:18:00 | Marcella
...Ještě chvíli se tetelil
můj stín
ve světle svíc
a potom
tiše
zmizel
ve stínu...
26.09.2006 10:49:00 | G.P.
To víte já to moc nepiloval. Byl to jen takový pokus o něco jinýho než píšu normálně.
26.09.2006 10:20:00 | Mácha
No mně tam toho neladí víc, ale líbí se mi obsah básně i styl, jakým je napsaná. Je taková upřímná....taky jsem písala o svém stínu, njn. další univerzální inspirace:)
26.09.2006 10:16:00 | Epona
Trochu mi tam neladí to "hrbíce", ale jinak je to dobré. Pro mě je to však začátek nějakého příběhu.:))
26.09.2006 09:43:00 | Smilník
Jako bych se v ní viděla :-) křižovatka snů...moc povedené :-) Přeji Ti krásný den :-)
26.09.2006 09:00:00 | ZZuzkAA
Možná jen čekal na paprsek sluneční
tvůj stín...
třeba byl k jiným stínům netečný,
já vím,
že občas trošku zrak se zakalí
mlhou...
a je třeba vidět, kam kroky
vedou...
:o)
26.09.2006 08:17:00 | Cecilka