Bez názvu ...

Rozplynuly se ponuré tóny zvonů,
utichly hlasy němoty a šum křídel
bílých vran pod mraky co krvácejí
na obloze…

Odpusťte mi mou troufalost létat,
říkali mi, ať se povznesu,
a proto teď žiju a nevnímám,
neslyším váš smích a nevidím slzy,
leč cítím je vpíjet se pod hladinu,
chtěli mi něco říct, nenašli slova,
a teď litují…

Jsem volná a prázdná,
nevrátím se, ale je mi líp beze snů,
a než se zas uvidíme,
zkuste najít a s sebou vzít ta slova,
díky nimž teď žiju
a nevnímám …