Jsem medůza s uhrančivým pohledem
v hlubinách duše se skrývám
lidské povahy poznám s přehledem
pravdu většinou mívám
Kdo na mě jednou pohlédne
ten jistě ihned zcepení
ve tváři náhle pobledne
svůj názor stihnout nezmění
Nedívej se raděj na mou tvář
zastři si svoje zraky
pohledem rychle uhnout se snaž
jinak zkameníš taky
Jsem medůza,do srdcí lidí se dívám
když dobrý jsi,tak neměj strach
já nejsem zlá,to Ti teď povídám
ale když zlý jsi,skončíš v prach
já černočerný jsem a přece se ti podívám do očí.
a než skončím v prach obrácen - pak si přečti názor můj, který změnit nestačím, že tahleta báseň se opravdu povedla.
01.10.2006 17:55:00 | černočerný
Já podívám se směle,
Mé kouzlo srdce promění
Ty pojď, ruku v ruce
A Medůza?
Ta se v kámen promění.
…Moc krásná báseň.
29.09.2006 20:00:00 | kouzelníček
Dlouho jsem se již nebála a teď málem jo.Nakonec uklidnění.Dobře napsané.Hezká forma,nebo verš se říká.
29.09.2006 14:01:00 | s.e.n
"svůj názor stihnout nezmění" dala jsem to tam zpátky, prostě to tam tak patří a podle pravidel je to správně
29.09.2006 12:36:00 | mamina
"svůj názor stihnout nezmění" to je nějaký divný, není tam trochu chyba? Svůj názor nestihne změnit, nebo svůj názor kámen nemění, nebo svůj názor teď už nezmění... tomu bych rozuměl spíš. Jinak dobrá myšlenka, i když tomu vzhledem k tobě nevěřím :-)
29.09.2006 11:24:00 | G.P.