pohlazení...
pohlazení...
a vrba šeptá mi
o větru
jenž jí život zachrání
o dešti
který očistí její duši
odešli
ti
jimž
tajemství
lásky
v spáncích
buší
a já
tu sedím
a vrba
zpívá mi
o slunci
jenž měla bych
mít v duši
a něžně kolébá
mou naivitu
když listy svými
slzy v tváři suší
Komentáře (9)
Komentujících (4)
Doporučit
Tiskto je ale pěkná nadílka, že se nestydíš čarovat takhle po nocích osmáky:)
12.10.2006 05:04:00 | Jats
To je paráda. Máme doma čtyři malé osmáky, přijeď potřebujeme rozdělit holčičky a kluky.
11.10.2006 21:22:00 | kouzelníček
budu veterinární sestřička:)
10.10.2006 18:24:00 | Jats
Tak tohle je parádní básnička...Jsem rád, že jsem si jí nechal nakonec.
Přeji krásné dny plné kouzel a zázraků.
Co študuješ?
10.10.2006 16:11:00 | kouzelníček
já jsem strašně spokojenej člověk:)
07.10.2006 23:34:00 | Jats
...ale stačí to?
07.10.2006 21:51:00 | PUERO
každý potřebuje nějaký ten únik:)a když nemůžu utéct a schovat se s dobrou muzikou tak píšu nebo maluju:)
07.10.2006 21:27:00 | Jats
Znám samotu. Je tím co trpělivě poslouchá hlas myšlenek a šeptá do ucha to co chceš slyšet. Je věrná, neboť vždy zůstane jedinou, kdo s tebou zůstane, když tě všichni opustí. Samota tedy není zlá, je spíš jakýmsi domovem tvého Já. Nebo to nedává smysl?
07.10.2006 20:18:00 | PUERO
Samota je rozhodně krásná, pro mě nejen někdy, ale dost často. Výborně, drahá!
05.10.2006 08:00:00 | smudlinek