V krajině za mým zrcadlem

V krajině za mým zrcadlem
je odvanuté dětství.
Znám jeho vůni,
čerstvý vítr, tanec trav...

Já ti ho věnovala,
ještě naposledy
se tam s tebou vrátila,
průzračně důvěřivá
a chystala se ti dát
krásu toho, co je
DOOPRAVDY......

Jenomže jsem netušila,
že jsi dětství ZAPOMNĚL,
že jsi ztratil
OPRAVDOVOST...

Teď už vím,
že do dětství
odřených kolen
se nemá chodit jinak,
než ve vzpomínkách...
Protože zakutálené kuličky,
se kterými se kdysi
tak snadno vyhrávalo,
už nikdy nenajdeme.