Křídla malířova

Barví podzim křídla malířova,
můza se mu v listech zhlídla,
na nic jiného nehledí,
oči v barvách
jen si utápí,
nedá šanci uniknout,
jedinému,
stínu maličkému,
tančí štětcem po plátně,
nadšením dostává závratě,
vymaluje pocity srdce plného,
předá krásu,
do vědomí našeho.