Odpusť
šeří se
pro ten pocit zemřu, ale odpusť
doma mě čekají
šeptám ti:
zachránče, pavučinko něžností
v průsmycích žádostí unikám
Tobě a průvanu
půjdeme po mostě
zářící Vltavou
konkrétní osoby v konkrétním městě
budu nekorektní
a opustím nás
půjdeme po cestě
daleko za mostem
chvějěš mou bázní
a já zase chladem
odpusť
už je čas
Děkuju opravdu moc. Tahle má báseň je i pro mne samou těžko uchopitelná...je to prostě výkřik mé duše bez jakýchkoli úprav.
To jsem ani nevěděla o té první kritice, ale jestli jsem Ti něco napsala, muselo mě tvé dílo hodně oslovit. Nepíšu komentáře často.
Ještě jednou díky
18.10.2006 14:04:00 | Lasska
chápu co tě k takovému psaní vede,na jednu stranu snad i závidím,dlouho už mě žádná múza takhle nekousla(i kdyz malinko bolestive)vis,vzpomněl jsem si,jsi vůbec první,kdo
k mému textu kdy napsal komentář:)bylas taková moje prvni lasska...
17.10.2006 23:38:00 | Art Brasi