Dav
Dav
Se vztyčenou hlavou v průvodu
nebudu chodit nikdy.
A není to pokorou.
Jsem daleko od lidskosti,
proto si nikdy nezvyknu
na pozdravy.
Vzpomene si někdo
na svoje narození?
Absolutně od věci
připadá mi celej svět.
Snad jen kvůli myšlenkám,
co jsou vždycky bez konce
vytrácejí se vzpomínky.
Nikdo se nikdy nezeptá:
Jaký to bylo,
když Vás pod zem zakopali?
Vždycky to bude jenom takový,
jaký by to mělo bejt -
podle položených kolejí
se zadanou trasou přizpůsobení.
nebudu chodit nikdy.
A není to pokorou.
Jsem daleko od lidskosti,
proto si nikdy nezvyknu
na pozdravy.
Vzpomene si někdo
na svoje narození?
Absolutně od věci
připadá mi celej svět.
Snad jen kvůli myšlenkám,
co jsou vždycky bez konce
vytrácejí se vzpomínky.
Nikdo se nikdy nezeptá:
Jaký to bylo,
když Vás pod zem zakopali?
Vždycky to bude jenom takový,
jaký by to mělo bejt -
podle položených kolejí
se zadanou trasou přizpůsobení.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
se zadanou trasou prizpusobeni ti davam z lidksoti kterou objevuju mezi radky znamku,kterou stejne nikdo nechce.jen abys vedel ze se vracim semtam a vzdy si najdu svoje oblibene autory..:) mej se
12.10.2006 20:39:00 | fiXXXer