KŘEHKÉ POUTO
KŘEHKÉ POUTO
Anotace: Milostná poezie je v mém případě velká rarita, a proto se o ni s Vámi, milí čtenáři, nemohu nepodělit.
oba hořkost v sobě nosíme
co k sobě cítíme, to nevíme
chodíme nejistě kol horké kaše
křehké převelice je ono pouto naše
letmý dotek a hned paže cuká zpátky,
couváme zpět svými do samoty vrátky,
couváme zpět před stínem nejistoty,
chceme svůj klid, ne spadnout do slepoty
letmý dotek mezi malíčky
letmý úsměv, slza za víčky
letmý polibek do Jejích skrání
teplo u srdce
pořád, bez přestání
kočičí packy bubnují nám po zádech,
Ona se usmívá, já vnímám její dech
…a tak co nejjemněji líbám Její víčka,
srdce mi blázní jako prudká jarní říčka.
A tak co nejněžněji líbám její očka
než ji ztratím
a zůstane mi jen
ta kočka.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Kouzelné..bojíme se krásy, lidí, lásky, zbývají nám pak jen vrásky :,( Chceme být sami, a přesto někoho potřebujeme.. Bojíme se, že rychlým pohybem to křehké pouto mezi sebou zničíme..
V životě je však třeba riskovat, bojovat a milovat..
04.11.2007 12:51:00 | LOMI
..nejistě kolem horké kaše.. že by mi to něco připománalo ? :D
04.04.2007 17:22:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
Ahojky, tak tohle jsem tedy opravdu nečekala. Hm..je to ...asi je to u tebe až tak nezvyklé, že nevím co na to mám napsat. Ale klobouk dolů, dal jsi do toho všechno, líbí se mi to:-) Pa Marinne
21.10.2006 17:31:00 | Marinne
