Návštěvnost
Kvůli sobě
Kvůli sobě
Krev v noci, za svitu měsíce
zdá se být černá,
tvá tvář výraz měníce,
smrt zůstane životu věrná.
Pomalu nořila se dýka v tvou kůži,
padls k zemi jak anděl bez křídel,
já hodila ti k nohám rudou růži,
lituji Bože, žes tuto scenerii viděl.
Však nelituji činu svého,
vždyť tys chtěl pro mě sám krvavý hrob,
radši dala jsem života tvého,
nežli sledovat ke mě se přibližující tvůj krok.
Naučils mě nenávisti,
až moc brzy,
teď sám zjisti,
jak chutnají své vlastní slzy.
Bála jsem se tě, tak strašně jsem se bála,
tak budou mi proto prominuty mé činy?
Za to, že jsem svůj boj nevzdala.
Já sama i bez tvé viny,
cítím se jak stála bych uprostřed lánů a skal,
tělo mi sžírají plameny,
v srdci cítím přetěžký val,
jak nějaký malomocný či raněný...
Suď, pomohla jsem si?
zdá se být černá,
tvá tvář výraz měníce,
smrt zůstane životu věrná.
Pomalu nořila se dýka v tvou kůži,
padls k zemi jak anděl bez křídel,
já hodila ti k nohám rudou růži,
lituji Bože, žes tuto scenerii viděl.
Však nelituji činu svého,
vždyť tys chtěl pro mě sám krvavý hrob,
radši dala jsem života tvého,
nežli sledovat ke mě se přibližující tvůj krok.
Naučils mě nenávisti,
až moc brzy,
teď sám zjisti,
jak chutnají své vlastní slzy.
Bála jsem se tě, tak strašně jsem se bála,
tak budou mi proto prominuty mé činy?
Za to, že jsem svůj boj nevzdala.
Já sama i bez tvé viny,
cítím se jak stála bych uprostřed lánů a skal,
tělo mi sžírají plameny,
v srdci cítím přetěžký val,
jak nějaký malomocný či raněný...
Suď, pomohla jsem si?
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Už sem s tou smrtí zas nějak zaostávala, tak sem musela zas trochu obnovit svuj repertoár...
19.10.2006 20:28:00 | Pincik
Mrtví přece nemohou soudit, suď ty, pomohla jsi si? Teď už záleží na tom, jak si odpovíš.
Jinak básnička ryze tvá, s tvou formou a smrt nezůstává pozadu, takže nic nového. Opět ... hezké ... =))
19.10.2006 19:06:00 | Miro Sparkus