Studánka

Anotace: A opět to není báseň z mé dílny, avšak něčím hodně promlouvá...

Je studánka a plná krve
a každý z ní už jednou pil.
A někdo zabil moudivláčka,
a kdosi strašně ublížil.
A potom mu to bylo líto
a do dlaní tu vodu bral;
prohlížel ji proti světlu
a moc se bál a neubál.
A držel, ale neudržel
tu vodu v dlaních, Bože můj,
a v prázdném lomu kámen lámal
a marně prosil; kamenuj.
A prosil, ale neuprosil
a bál se, ale neubál,
ta studánka je plná krve
a každý u ní jednou stál.