Jak věřit v lásku,
která píchá jako čerstvě posekaná tráva?
Strniště jehož vousy píchají do bosých chodidel.
Láska….
Kdo ví, co je to za svízel?
Jak věřit v lásku,
která je omotána kusem klestí,
přes který nelze jít?
Láska by měla být touha pohladit.
Jak věřit v lásku,
která schovává se za dvě tmou protkané oči?
Za zlobu a pobouření,
která dovedou tak mučit?
Jak věřit v lásku,
která schována pod maskou nedostupnosti
jak čas letí?
Jak věřit v tvou lásku, tati?
Někdy rodiče těžko vyjadřují lásku...znám to až moc dobře, bohužel...Ale vím, že mě mají rádi, jen neumí moc objímat,a někdy ani povídat a hlavně chápat... určitě je to také tak u tebe. Napřed jsem to pochopila, že je to o lásce partnerské a to tati mě zarazilo...ikdyž táta je první chlap v našem životě tak to pak někdy přináší problémy, když si nejsme jisti láskou tátovo tak jak u cizích mužů...
19.10.2006 14:03:00 | Jahudkka
Táta je tam nakonci proto, protože jsem k němu nikdy nenašla cestu a ať mi kdo chce říká co chce, nikdy nedal najevo, že mě má rád a tak o tom píšu ve své básničce... :-)
19.10.2006 11:48:00 | melebele
Myslela jsem, další otřepaný kus, ale mnmoho výrazů mě zaujalo a závěr špička
19.10.2006 11:46:00 | Miskitka
Ahoj..proč to máš zakončené tím tati?
"Nikdo nemá rád bolest...láska bolí a přesto...po ní toužíme"
Ale někdy nebolí a je krásná, určitě to brzo poznáš :OD.
19.10.2006 10:11:00 | Jahudkka