Jako psí víno
rozlézá se osamělost
po všech koutech
mé duše.
Mé vyprahlé duše.
Jako psí víno
zbarví se mi tváře,
když se do nich opřeš
svým paprskem.
Svým teplým paprskem.
Jako psí víno
opadá listoví mé lásky
když je živé obalíš
čirým chladem.
Svým ledovým chladem.
Jako psí víno
z půdy smutku vstávám,
a novou nadějí ožívám,
v příslibu jara.
V tušeném příslibu jara.
Jako psí víno
doširoka se větvím,
když hledám samu sebe
a svou cestu.
Svou životní cestu.
…Jako psí víno…
už jen nápad se použít v báseňce "psí víno" je opravdu výborný, ono to samo od sebe už působí dramaticky a originálně. Navíc jsi toho ještě dokázala využít.. Krásné
23.10.2006 19:31:00 | Miskitka
druhá sloka se mi líbí nejvíce...Každý potřebuje mít v dálce to světlo..aby viděl dobře na cestu...i když jakoby sám za sebe ale ne osamocen...
23.10.2006 13:18:00 | Jarky
Tahle přece nebyla tak depkoidní. Minimálně dvě sloky ze čtyř jsou pozitivní :o)
23.10.2006 13:07:00 | Aglája
Tady někdo vyhrožoval, že má 80% veselých a ejhle, zase depkoid. Ale i tyhle polohy se mi líbí.
Teď to robot pěkně slíz
Použijem na něj PIS
23.10.2006 13:05:00 | JardaCH
Vzít si jedno přirovnání a dát do něj spousty emocí. Výborně, Aglájo!
23.10.2006 13:03:00 | smudlinek