My dvě...
My dvě...
Anotace: dneska jsem ti to slíbila Hani, a já sliby dodržuju...;) nevím, jestli je to zrovna to nejlepší, co se mi kdy povedlo, ale je to tak nějak básnicky a ze srdce... btw. OPRAVDU jsem ráda za to, že jsi...;)
Mraky na obloze se splétají do obrazů,
a stromy kolem kreslí umělecké dílo,
barevné, abstraktní a přeci tak živé...
To nebe se leskne v kalužích
...a taky v tvých očích,
co se na mě právě upřely...
Počkej...něco v nich vidím,
pohled dívky tklivé,
a upřímnou radost, že jsme spolu.
Na houpačce u lesa,
nohy visí jen tak volně dolů,
a kolem bez rozmyslu...ticho...
co se mě tak zvláštně a jemně dotýká...
...mlčíme obě...
kolem podzimní krása,
co se jen za pár měsíců v bílo změní...
MY...
...totální svoboda....pocity...
...a společné snění...
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
To je něco krásného...tak pěkně řečené to, co cítíš. Jednou bude z každého z nás velký básník a pak se spolu budeme potkávat na různých vernisážích a i kdybychom to nestihli v tomto životě, tak v tom dalším nebo v tom ještě dalším to stihneme určitě. Krásné básničky. Opravdu moc pěkné
10.11.2006 20:32:00 | teckifr
Musím říci, že je to skvěle napsané, nevšedně, přesně vím, o čem tady mluvíš, a věřím, že ta kamarádka, pro kterou je to psané, je šťastná.. kdyby se mi to také poštěstilo, výborné...
24.10.2006 19:40:00 | LitaciLee
zaujala mě druhá sloka a její obraz, je v tom cítit krása ve škaredosti
23.10.2006 21:21:00 | Pavel Kotrba
