Žehlička halí se do páry,
nechává hlaďoučkou stopu,
jedeš košilovou safari
a pára mizí u stropu.
Na řadu přijdou kapesníky,
povlaky, ponožky, slipy,
žehlíš i trenky a ručníky,
žehlíš i ve stole vrypy.
Každý z nás má svůj koníček,
každý z nás jinak se baví,
Tvým hobby stal se svět žehliček,
žehlení zdar! – ať jsme zdraví…
.... občas ji také vezmu do ruky Pavle ...
když se Monča porouchá .....
Na to aby jí to žehlilo jako Levanduli ... by potřebovala ... asi upgradovat ... software ...:-))
24.10.2006 03:28:00 | HarryHH
teda, ja žehlenie vôbec nemilujem, aj teraz ma čaká kôpka.
Dlho som sa tu takto nestavila, mala som málo času, a dávno som ani básničku nepridala, len poviedku, ale sa polepším asi.Ďik za email, ale zase mi blbne, odpíšem neskôr, zdravím žehliacu Věrku
23.10.2006 21:25:00 | vierka1
...teda to je síla!!! Ta Levandule je snad z jinýho světa! Žehlení jako koníčka? to snad nemůže být ženská!
23.10.2006 20:16:00 | no
Jestli jí ty verše přednášíš tak takové žehlení musí být záliba.Jsou hezké.Zkrášlují mě protivnou činnost.
23.10.2006 20:11:00 | s.e.n
Tak se tak dívám...
něco jsem objevila...
básenku, která
mi resty připomíná...
Jojo, jdu na to...
hladinu látky
vyrovnat loďkou
plující tam, zpátky...
:o)
23.10.2006 20:01:00 | Cecilka