Proč noční můry,
paprsek slunka vyhání;
a slzička;
jež roztála Ti na víčku,
polovinu srdce vysaje?
Ptám se Tě znovu;
ač nerada
“Je život;
rajská zahrada?“
Z temné tůňky žití,
a polámané růže;
zříš křivý obraz bytí,
jež zpodobňuje muže
Ohnutý je větrem;
kabát na něm vlaje;
když v kolotoči pestrém,
na umělce si hraje
Čtyři drápy havraní,
vryty do tváře
To je život;
milá má
Ne jízda v kočáře
Přečetla jsem si ji ještě jednou, po letech a dostalo mě to...teď si možná už myslím, že život není cesta v kočáře, že jsou ty cesty fakt klikaté, ale nicméně tohle je opravdu dokonalá báseň...ty jsi byl vždycky dobrý, škoda, že jsi přestal psát. Sunny
08.11.2007 00:01:00 | Sunny