Jdi a žij!

Anděl se zlomeným křídlem slzu utřel
látkou utkanou ze snů,
ty tu jen sedíš a na prstech počítáš
kolik ještě zbývá dnů…

Osud je daný a přání zbytečná-
dnes není nic platné bojovat.
Cože? Chceš kousek od smrti
náš plán číslo dvě zosnovat?

Konec se blíží, ne, nechci utíkat…
Co schovat duši pod polštář?
Na slzy nečekej,
není čas na smutek a ani zášť…

Ať prosíš hodinky na svém zápěstí jak chceš dlouho,
jejich tikot neustane…
Hrdost? Nebuď směšný…
Co tu po ní zůstane?

Tíha skutečnosti dopadla na mou duši jako kyj…
Kdysi mi někdo poradil: jen jdi a žij!
…a když to nejde?