Srdcelití
Srdcelití
Anotace: Je zvláštní, že někdy člověk přemýšlí hodinu a pořád má na papíře blábol. Tohle jsem psal cca 5 minut.
Mám v srdci dýku,
přesto nekrvácím
a dál se klidně
odtepává čas.
Sám do šuplíku
sebe nějak ztrácím,
snad jednou týdně
otevře se zas.
A není snahy
o dorozumění,
akcie ztrácí
rychle na ceně.
Bezlesé svahy
na pouště se mění,
i tak se kácí
zbytky zeleně.
S ohavnou šavlí
vnutí pocit viny,
jen čepel dělí
celek na řezy.
A není Pavly,
není Kateřiny,
či Michaely,
nebo Terezy.
V ledničce smrdí
zbytky romadúru,
ničím si doušky
whisky ledviny.
Vlečou mě tvrdí
hoši do mundůru,
který má proužky,
byť jsem bez viny.
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
;o)
Tak jsem si od tebe, Jiříku, po delší době něco přečetla...jů a měj se!
27.02.2007 21:41:00 | Paralelní možnosti
Neboj, dostaneš modrou teplákovou soupravu...proužky už nefrčej ;-))) se budeš líbit taťkovi...v tý modrý ;-)))
26.10.2006 18:34:00 | no
Strašně moc děkuju za komentáře. Když jsem to sem přidával, cítil jsem se mizerně, ale vy jste mě znova vrátili do života :-)
26.10.2006 16:13:00 | Mr.George
Fíha, tak to je silná káva,
však chutná přímo úžasně...
věřím, že oheň, co z tvých veršů sálá,
prostě a jednoduše nezhasne...
Tleskám!!!
26.10.2006 15:41:00 | Cecilka
tak tomu rikam talent... strasne se me to libi
26.10.2006 15:16:00 |
pěkná básnička, často jsou takový ty co s enapíšou za pár minut nejlepší
26.10.2006 15:04:00 | Melfëa
