Teď, když si den ještě spí
a v nevědomosti se toulá,
o věcech divných tajně sní,
já vstávám...
Noc halí pokoj černou tmou
a závoj ticha rozprostírá,
teď já jsem ten a ten je mnou,
kdo za nocí se před den vtírá...
Mlčky sedím tam, kde se leží,
tělo to pláče úzkostí,
kdo zastaví čas který běží,
mě přes útrapy přemostí...
Neznám ten pocit. Protože když je tak ráno, tak se mi chce jen zvracet nebo tančit. Ale je to moc hezky vyjádřené.
28.05.2007 00:44:00 | Rádoby zoufalá
...kouzelný okamžik
těsně před rozedněním,
kdy tolik dobře víš,
že den ani noc není...
...kouzelná chvilička
těsně po nočním šeru,
takové básnění
do dlaní s chutí beru...
:o))
15.12.2006 14:28:00 | Cecilka
Pěkné.Takový je život.
Čas nikdo nezastaví.
Snad jen básník ve své básni- na okamžik.
06.11.2006 18:08:00 | s.e.n
Mezi dnem a nocí,
leží svět tajný,
den a noc...věční soci,
soupeří spolu něžně,
a my uvnitř klidně...
přemýšlíme...běžně...
;)lizzie
26.10.2006 19:10:00 | Lizzzie