Socha svobody...

Anotace: Věnováno dětem z Iráku...

Jak kapky k zemi padají,
jazyk dotýkající se rtuti,
pod sebou život hledají,
kovově sví,andělé smrti.

Světlo dne zahalí noc,
příšery z moře sténají,
výložky hvězd a plné poct,
od pravdy vzít si nedají.

Sláva pravdě... zvolávají,
ať vládne všude láska,mír...!

Ať jejich děti podléhají,
prostředkům,co světí cíl...

Odhalí z vás černý šál,
na slova vděku čekají,
do práva kopnou a jdou dál,
za sebou slzy nechají.

V levé kríž a v pravé meč,
ty ruce k bohu spínají,
ať lež je pravda,pravda lež,
stejně se jí nevzdají.

V žilách koluje jim černá krev
jak zlato,když se zatřpytí,
jak prohlédneš to,poznáš hněv
a pravda bude vítězů...