Pohoda
Pohoda
Anotace: dnes nemusím nic, až zítra...
Ležím si měkce v polštářích
blažený úsměv mám na tváři
miluji dny, kdy můžu ležet
nevařit, neprat, nikam neběžet
Jen si tak vrnět jako kočka
práce mi neuteče, nýbrž počká
nemuset rozdávat úsměvy a rady
tvářit se unaveně všem za zády
Můžu si dělat, jen co chci
třeba i to, co se nesluší
tak si jen ležím na zádech
v klidu a tiše, žádný spěch
Večer Tě lehce zavolám
ráda se oddám našim hrám
usnu s Tebou, byť jen krátce
zítra už musím jít do práce
Komentáře (9)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk01.11.2006 14:49:00 s.e.n
Moc pěkná.Vychutnej si to častěji.
Alespoň hodinku pro sebe denně,nevyjde-li víc.
31.10.2006 09:22:00 Petr Miroslav
Že by? taky? To je dobře:-))
K básni: Trochu mi vadí předpony ne-uteče, ne-běžet. V pravidelném rýmu bacha na počet slabik. Vyjímky jsou přípustné, ale musí to být v pointě. No nic, to jsem celý já. Měj se a díky.
30.10.2006 17:36:00 Cecilka
Teda, máš štěstí, že nedokážu závidět! :o)
Mě za letem zas čeká let...
a kopy práce kolem všude...
však jednou ze mě lenoch bude
a už se těším na tu chvíli...
labužnicky vychutnám si ji!!
:o))
Moc ti to přeju, takovéhle lenošení,
občas je třeba... pro dobití a naladění... ;o)
