Requiem dálniční známce
Requiem dálniční známce
Anotace: :)
povzdechni si
zešedlá břízo
v korunách
se ti život rojí
a teď
ti ho zabíjejí
když lámou tvé kořeny
v nenávisti
ke všemu šťastnému
za chvilku
naposled zapláčou
dva něžní opeřenci
nad svým domovem
nad tebou
již zítra
zahubí je
nestydatá
šedá
realita
vždyť tu povede
dálnice
Komentáře (9)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk12.11.2006 04:44:00 Jats
já umím být všelijaká to záleží na okolnostech ale nejdrsnější jsem když mě někdo naštve takovým způsobem až se přestanu ovládat:)
10.11.2006 20:29:00 kouzelníček
Jednou jsem musel své přítelkyni Bříze uříznout větev.
Už dva roky se mnou nemluví.
02.11.2006 14:54:00 smudlinek
Vím, že jsi nemyslel sprostá. To myslel jen já. Ale drsná syrovost by tomuhle tématu slušela určitě víc než sprostota, to jo.
02.11.2006 14:50:00 Mácha
Šmudlo já nemyslel sprostá, ale drsná, tvrdá. Tohle téma nechce něhu, ale surovost, aby vynikla realita.
Proto se do toho nepouštím. :)
02.11.2006 14:46:00 smudlinek
Jats umí být drsnější, teď nechtěla.
Moc hezký.
A příště buď strašně sprostá :-)
02.11.2006 14:41:00 aveefa
no, tak k tomuhle mam hodne blízko.. taky jsem o tom psala v příbehu o stromu.. tyhle veci me vždycky tak zamrzí..:(
