Padám

Padám…
A netuším kam.
Snad vstříc starým vzpomínkám?

Padám…
A není tu nikdo, kdo by mě chytil…
Proč se můj život bez varování vznítil?

Padám…
A zoufale kolem sebe šátrám…
Po naději na záchranu však jen marně pátrám

Padám…
Z výšin zaslepeného snění…
Proč vždycky, když to potřebuju, tady se mnou nikdo není?

Padám…
Mám na život záruku?
Proč tu není nikdo, kdo by mě vzal za ruku?

Padám…
Křídla představ zlámaná, mazem ze lží zleptaná…
A proč nikdo neslyší má slova němě šeptaná…?