U svých zorniček
U svých zorniček
Střapečky řas
nechávám viset
ze zavřených víček
Přemýšlím…
Dny
husté bílou tmou
jen líně
opouští
svůj kotouč
toaletního papíru
Čtvereček za čtverečkem
i s jejich kvítky
splachuji
v oknech svých očí
Opakovaná touha
o čase po úplňku,
o klidu po bouři,
o tichu v duši
Propiskou vymíchám
z vystydlé kávy
svůj hrnek bolesti
do básně
anebo ne
spláchnu ji
do bambulek slz
na střapečkách řas
a nenechám je viset
Ustřihnu vlastní vodu,
aby se svobodně
koulela po tvářích
třeba do mé koupele ve vaně,
pak ji vyšlu místem špuntu
na cestu kolem světa
odpadním potrubím
až do pupku země
Střapečky řas
nechávám viset
ze zavřených víček
Sním…
o modrém nebi
u svých zorniček
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Smuténková, když jsem ju četla, jen tak dopředu jsem přemýšlela, co bude na jejím konci. ...
09.11.2006 18:42:00 | NikitaNikaT.
A já si myslím,
že by se tam mohlo objevit
i nějaké to mrknutí,
ke kterému život
vůbec, ale vůůbec nenutí...
;o)
08.11.2006 11:08:00 | Cecilka
"Dny
husté bílou tmou
jen líně
opouští
svůj kotouč
toaletního papíru
Čtvereček za čtverečkem
i s jejich kvítky
splachuji
v oknech svých očí"
Tak tohle je úplně super... nemít co dodat.. nebo spíš nevědět :)
08.11.2006 07:50:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
