Vzpomínková
Vzpomínková
Anotace: .....
Táta říkal :
" utíkej ošklivé káčátko "
Pak mi zlomil nohu
Stejně by tě nikdo nechtěl!
A já utíkám
Vrátit se nemám kam
na dveře dal kouli
Klíč jsem upustila
když na rakev kytky mu položila
Jsem ošklivá
vzpomínek nádoba
Komentáře (31)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk23.11.2006 14:01:00 HarryHH
...máme to trápení ...
jenomže bez něho ... bychom pak vůbec nevěděli
.... jak dobří jsme my ..
09.11.2006 20:04:00 uživatel smazán
To je drsné!!! Ale ve svoji ošklivost určitě nevěříš, že? Každý člověk je něčím krásný a Ty už jen tím, že píšeš:)
09.11.2006 15:34:00 Levandule
Marci, Ty máš kouli na dveřích a já v oku, takovou tu mrňavou, mokrou, slanou, protivnou, smutnou... a může za to Tvá krásná báseň :-)
09.11.2006 15:29:00 Mácha
Marcelko poslušně hlásím, jsem vyspinkanej do růžova a jdu se chystat do práce. :))
09.11.2006 14:11:00 Marcella
Járo zítra posílám fotečku
do Tvého domečku
proboha se nelekj
a moc neštěkej
Roboti HAF
09.11.2006 14:09:00 JardaCH
Jo, každej máme někde nějakou takovouhle vzpomínku. Ale nebuď labuť... Nebo vlastně buď labuť a nebuď ošklivé káčátko (což určitě nejsi).
09.11.2006 13:59:00 Marcella
Noha zlomená už není
zůstalo jen vzpomínání v srdci
a to někdy krapet zabolí ...
Dík
09.11.2006 13:55:00 j.c.
je ta noha dosud zlomená?
kulhavou tu já mám nejradši.. :O)
...nebo je zlomené srdce?
J.C.s
09.11.2006 13:53:00 Marcella
Neomlouvej ...
Koprtinečko i po tom nejjasnějším nebi
se občas proběhne mráček aby Ti připomenul
jak lehce se dá vše ztratit
09.11.2006 13:45:00 Koprtinka
Myslím tuhle básničku. Taky není moc veselá. Jestli to vyznělo jinak, tak to se omlouvám.
09.11.2006 12:34:00 smudlinek
Otázka na tělo. Přilípla se mi na hruď, ještě jsem jí trochu rozmazal. Co já to vlastně honím? Kdo jsi, malinkej?
09.11.2006 12:31:00 Marcella
Nevlastní ...
Honzo co si honíš?
V představách za víčky
chechtaj se rolničky
a kocour mour
honí ocas tmou
09.11.2006 12:17:00 Marcella
No co?
Cesty jsou bez hranic bez mezí
přec musíš po nich jít
jednou ... dojdeš
příjde konečný cíl
Utíkej káče utíkej
honí Tě Honzík velikej
09.11.2006 12:16:00 Cecilka
Co je ošklivé a co je krásné...
někomu to se líbí, někomu tamto zas ne...
Častokrát utržíme velké rány... a bolí...
ale zas naučíme se vytvořit to, co hojí...
(a někdy ani takové odpuštění
není k zahození... ;o)
vím, jsem jedovatá...)
09.11.2006 12:15:00 uživatel smazán
Nebuď ... :))
09.11.2006 12:10:00 smudlinek
Tohle nebudu hodnotit žádnými procenty. Je to strašný....(samozřejmě nemyšleno literárně - tam je to naopak - přečetl jsem to a zařval si - to je strašný! Což je důkaz toho, jak je to dobře napsaný)
