Vzpomínková
Vzpomínková
Táta říkal :
" utíkej ošklivé káčátko "
Pak mi zlomil nohu
Stejně by tě nikdo nechtěl!
A já utíkám
Vrátit se nemám kam
na dveře dal kouli
Klíč jsem upustila
když na rakev kytky mu položila
Jsem ošklivá
vzpomínek nádoba
Komentáře (31)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
...máme to trápení ...
jenomže bez něho ... bychom pak vůbec nevěděli
.... jak dobří jsme my ..
23.11.2006 14:01:00 HarryHH
To je drsné!!! Ale ve svoji ošklivost určitě nevěříš, že? Každý člověk je něčím krásný a Ty už jen tím, že píšeš:)
09.11.2006 20:04:00 uživatel smazán
Marci, Ty máš kouli na dveřích a já v oku, takovou tu mrňavou, mokrou, slanou, protivnou, smutnou... a může za to Tvá krásná báseň :-)
09.11.2006 15:34:00 Levandule
Marcelko poslušně hlásím, jsem vyspinkanej do růžova a jdu se chystat do práce. :))
09.11.2006 15:29:00 Mácha
Járo zítra posílám fotečku
do Tvého domečku
proboha se nelekj
a moc neštěkej
Roboti HAF
09.11.2006 14:11:00 Marcella
Jo, každej máme někde nějakou takovouhle vzpomínku. Ale nebuď labuť... Nebo vlastně buď labuť a nebuď ošklivé káčátko (což určitě nejsi).
09.11.2006 14:09:00 JardaCH
Noha zlomená už není
zůstalo jen vzpomínání v srdci
a to někdy krapet zabolí ...
Dík
09.11.2006 13:59:00 Marcella
je ta noha dosud zlomená?
kulhavou tu já mám nejradši.. :O)
...nebo je zlomené srdce?
J.C.s
09.11.2006 13:55:00 j.c.
Neomlouvej ...
Koprtinečko i po tom nejjasnějším nebi
se občas proběhne mráček aby Ti připomenul
jak lehce se dá vše ztratit
09.11.2006 13:53:00 Marcella
Myslím tuhle básničku. Taky není moc veselá. Jestli to vyznělo jinak, tak to se omlouvám.
09.11.2006 13:45:00 Koprtinka
Otázka na tělo. Přilípla se mi na hruď, ještě jsem jí trochu rozmazal. Co já to vlastně honím? Kdo jsi, malinkej?
09.11.2006 12:34:00 smudlinek
Nevlastní ...
Honzo co si honíš?
V představách za víčky
chechtaj se rolničky
a kocour mour
honí ocas tmou
09.11.2006 12:31:00 Marcella
No co?
Cesty jsou bez hranic bez mezí
přec musíš po nich jít
jednou ... dojdeš
příjde konečný cíl
Utíkej káče utíkej
honí Tě Honzík velikej
09.11.2006 12:17:00 Marcella
Co je ošklivé a co je krásné...
někomu to se líbí, někomu tamto zas ne...
Častokrát utržíme velké rány... a bolí...
ale zas naučíme se vytvořit to, co hojí...
(a někdy ani takové odpuštění
není k zahození... ;o)
vím, jsem jedovatá...)
09.11.2006 12:16:00 Cecilka
Nebuď ... :))
09.11.2006 12:15:00 uživatel smazán
Tohle nebudu hodnotit žádnými procenty. Je to strašný....(samozřejmě nemyšleno literárně - tam je to naopak - přečetl jsem to a zařval si - to je strašný! Což je důkaz toho, jak je to dobře napsaný)
09.11.2006 12:10:00 smudlinek
Návštěvnost
