Listopadová čtverylka

Listopadová čtverylka

Anotace: O Lucce, pro Lucku, ale vlastně hlavně pro mne - tohle je štěstí...

Na hřebenu kopce
tančí listopadové
odpolední slunce čtverylku
a louka pod ním se pomalu
chystá k odpočinku.

Už odeznělo ržání
i dusot kopyt koní
a kouzelník vítr proměnil
svist biče v šeptání listí
a šumění uschlé trávy.

Odvedl dobrou práci
ten podzimní vítr,
když učesal všem koním
nepoddajné hřívy.
A tobě rozcuchal vlasy…

Ten vítr chladil tváře,
uhasil požár tvého čela
a rozfoukal uhlíky ve tvém srdci
které teď tluče ve stejném rytmu,
jako srdce koně pod tvým sedlem.

Nádherní koně. Tvůj život i štěstí,
tvé požehnání i prokletí,
tvůj vytoužený osud!
Ženou se soumrakem i nocí
až do tvých splašených snů…

Ráno louka znovu pracně
narovná všechna ohnutá stébla,
která unavená tráva
obětovala pod kopyty koně
jen pro okamžik tvého cvalu.

Dívám se za tebou a děkuji
větru a nebi i louce a trávě,
děkuji koňským hřívám
i tomu blátu pod nohama
Děkuji za tvoje srdce, lásku…

Na hřebenu kopce
tiše doznívá listopadová
čtverylka…
Autor G.P., 10.11.2006
Přečteno 465x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Díky za komentáře:) máš pravdu, já nejsem pesimistka, spíš optimistka, akorát se jednou za čas potřebuji ze všech těch vnitřních negativních pocitů pořádně vypsat...abych zase mohla působit normálně a vyrovnaně...:)
P.S. a báseň je moc pěkná:)

18.11.2006 21:52:00 | Lucyane

Líbí. Možná mi malinko chybí pravidelnost, ale slova to jsou krásná... momentálně jsem celá rozlámaná, nová kobylka mě včera katapultovala ze sedla hned třikrát a pak ho naprosto zničila, vyrazila si dech... ale koně jsou živel. A krásný... taky tu mám jednu básničku o koních..jmenuje se Kobylka, tak se můžeš podívat... díky za tu tvojí.

16.11.2006 17:29:00 | Julie Park Rock

Hezká báseň.Já moc vítr nemiluji,pokud to není jarní vánek. Ale ty jsi mu dal v básni takovou úlohu, že se mi zamlouvá. A k tomu ti koně a láska .Je to moc hezké.

15.11.2006 17:47:00 | s.e.n

:-))

14.11.2006 07:19:00 | Marcella

Jojo...co Ti napsat? Když mi u Tvé básně začaly vlhnout oči, přišel jsi, a vložil jsi mně zezadu do své náruče a oba jsme tu báseň četli znovu a znovu a mysleli na tu naši princeznu se zlatými vlasy, jak je právě teď u Tvého bráchy a Vlasty, jak tam právě teď v podzimním blátě prohání koně na jízdárně, jak zrovna teď prožívá svou osudovou lásku a jak my, sice momentálně z dálky, na ni myslíme a moc to Lucince přejeme, tohleto štěstí, které nás naplňuje taky štěstím...

11.11.2006 11:35:00 | Levandule

Omlouvám se, mělo tam být že mi to děsitánsky CHYBÍ!!! Taková chyba ... to su celá já.

10.11.2006 21:06:00 | NikitaNikaT.

Tak to je nádhera!!! Su milovník koní, až vyhynou koně, já umřu s nimi.... Jezdím už od 11let. Teď bohužel, několik let, nemám kde a děsitánsky mi to nechybí a nejen to ... chřadnu, blednu a život ze mne vyprchává, mé zdraví jde do háje.
Za tohle dílko bych dala víc než 100% !

10.11.2006 21:05:00 | NikitaNikaT.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí