Nikdy to neskončí

Ano, opět se vracím ke svému tématu,
ke snu,
k tomu na první pohled nevysvětlitelnému jevu,
ke snu.

Jak už mnohokrát před těmito řádky,
opět se vracím,
k tvým očím krytími nádhernými řásky,
opět se vracím.

Moc mě zajímá co se děje ve stavu bytí a nebytí,
v tom snu,
kde potkávám lidi které znám a ve tmě slunce svítí,
v tom snu.

Vím že je to zakázaná třináctá místnost,
v mé hlavě,
pročítám mnoho tvých řádků a hledám ctnost,
v tvé hlavě.

Netuší, nevím ale uvidím co ve snu zažiji,
ve spánku,
snad tvé rady pro dobro či zlo nějak užiji,
ve spánku.

A tak vlastně ani nevím jestli to má všechno cenu,
v životě,
snažím se být první a zatím nevím kam se hrnu,
v životě.

Snad jen pro další krásný sen změněný v noční můru,
kdy?
když přichází ráno a budík se ptá jestli jsem už vzhůru,
kdy?

Pokládám si otázky jestli to za to stojí,
nikdy,
pozorovat malé či dospělé lidi když si hrají,
nikdy to neskončí ….