Uroboros

a tak stojím ve dveřích
a tak stojím na prahu
otevři a sejmi hřích
jiný ho dá na váhu

zatkni mě dnes za můj smutek
za to že zas kloním hlavu
a v ozvěně našich půtek
příjmi mojí zástavu

moudrost vetkni do letokruhů
hloupost proměň na kámen
víno ať dnes dělá chůvu
a tma ať nás zbaví jmen

opratě jak prázdná smyčka
co přes hlavu’s mi házela
bič práskl vzduchem a zahnal sýčka
když rozsvítil tmu doběla

nejde to jen tak bez potlesku
zatáhnout naší oponu
pohanskou oběť vzdávám blesku
že udeřil dnes do zvonu

tak zase někdy moje milá
až zkřížime své samoty
černá až zase bude bílá
a tma se lekne nahoty