Anotace: Někdy mě nic netěší... někdy nechci a neděkuji
Neděkuji slunci, že září
že se rozvaluje po mé tváři,
neděkuji mechu a kapradí
neděkuji – a myslím, že to nevadí
Neděkuji milosrdným lžím,
nikoho se o ně neprosím,
neděkuji, že se nesměji,
neděkuji za ztracenou naději.
Nechci slyšet křik, štěstí, smích,
nechci vidět bělostný sníh,
nechci věhlas, nechci slávu,
však nechci splynout v davu.
Já nechci bdít či spát,
být ticho nebo řvát,
nechci jíst, já nechci pít,
neděkuji za možnost tu být.
Neděkuji za to, že cítím lítost,
neděkuji, že jsem lidská bytost,
nevěřím, že si to tu zamiluji,
občas nechci a neděkuji
Je to docela vydařené dílko, pár kosmetických úprav by to podle mně také chtělo - ale chválím
23.11.2006 15:10:00 | koloušek
ano, neděkovat za slabé chvilky, špatné svědomí, nespravedlivé zacházení a pod.... tohle je mrtě přesný.
Jen mám dvě malé připomínky- vyměnila bych třeba slovo však za avšak...a v poslední sloce.." občas nechci, ANI neděkuji" možná by mi to znělo líp...jinak 100%
18.11.2006 21:51:00 | Lisa Kloboučková
Ty neděkuješ:) ale já teď děkuji, Tobě. Za coments a za básničku...hodně mi toho připomíná...ale jednou kdosi řekl že jediný způsob jak snášet svět je shledat jej krásným...a možná měl pravdu:)
16.11.2006 13:22:00 | Rozárenka