Dveře

Otevřela se mi brána
a v ní jasná postava...
v světle lehce oblékaná,
tichá slova šeptala...
slova plná lásky, citu,
do srdce je zapsala...
a já vracím náruč díků...
šťastná, že jsem ji potkala...
D.ě.k.u.j.i...

23.11.2006 12:36:00 | Cecilka

ač drahně přibylo mi let
na z mládí dosud myslím ženu
já radu zesnulých již tet
si nevzal tehdy k srdci svému
jen Božímu se rouhal jménu
a pramalou pak dal si práci
bych žití plnou chápal cenu
a cit byl mi pro legraci

léta šla a díkybohu
spíš než půvab krasavice
mě láká pohled na oblohu
ztrácet neměl bych už více
pokus pro dva - do třetice
na pár posledních těch chvil
já zvolil jsem ve slabé chvilce
snad abych doopravdy žil
J.C.s

22.11.2006 21:42:00 | j.c.