V temnotě slepých uliček,
potkáváš poutníky času.
Duše ztracených bludiček,
hledají u tebe spásu.
Jsi Madonou toulavých psů,
Velkého-malého města.
Noc přinese ti spoustu snů,
anděl tě za ně trestá.
Popíjíš víno při svíčkách,
že příjde tiše doufáš.
Na dveře klepe strach
s úsměvem otvíráš.
Postel na přespání
a večeři teplou dáš.
Jsi Matka Tereza
půlnočních tuláků.
Tereza děkuje za vše ....
.... škoda, že jsi stále pracovní ...
.... samotář, ale nejsi ... máš mě ...
07.12.2006 14:29:00 | Marcella
.... námořnické přístavy měst ... a padlí andělé ... zvěstující lásku ..
22.11.2006 18:52:00 | HarryHH
Být Matkou Terezou
půlnočních tuláků,
ztracené bludičky
u dveří vítat...
to možná potěší
mnohem víc, než jen ta
u svíček vypitá
sklenička vína...
Potom i trest za sny
snadno se unese...
strachu dáš jiný šat,
odchází s ránem...
Být Matkou Terezou
půlnočních tuláků,
překrásné poslání...
musí být darem...
:o)
To je překrásná básenka...
většinou se bosa procházím mezi řádky...
tahle nutí ulehnout měkce do trávy...
a chvíli... nevracet se zpátky...
20.11.2006 11:36:00 | Cecilka
Uličky rovné a křivolaké
Úcta k vědění a bohu
Město a v něm dvě věže ...
20.11.2006 11:11:00 | Marcella
Trochu jsem čekal Terezku jak od Waldy, ale rozhodně nejsem zklamaný :-) Opět paráda, chlape.
20.11.2006 10:23:00 | smudlinek
Musela jsem si ji přečíst vícekrát, aby se mi Tvé obrazy spojily...a hezky mi do sebe zapadly...hezky...
20.11.2006 09:51:00 | ZZuzkAA