Štěstí, ta malá stříbrná kulička.
Smutek, to snůška myšlenek a snů.
Vítr, pohyb a hravost, trošička
můzy a pajících dnů.
Láska, plamen co neuhasíš.
Nicota, stach ze samoty.
Strach, to je šedočerná myš.
Víra je kapka dobroty.
Radost, tak tu máš téměř stále.
Z čeho? Že by z naděje?
Prostor, tak ten je kousek dále.
Čas, vždyť nic se neděje.
Klid, to je voda s lekníny.
Žal je alegorie.
Smích, rolnička bez viny.
Závist, klikatá zmije.
A smrt, to není konečná,
snad jenom přestupná kolej.
Tak už se netrap maličká,
i slzy občas bolej.
A smutek, bez něj štěstí nepoznáš.
A beze smrti život.
A stejně na světě seš rád.
Ač nemáš pádný důvod.
Málokdo tady na Literu skládá tek pěkné sevřené verše. Má to jasný motiv, dobrou myšlenku, dobré metafory, není to ohrané... Líbí se mi...
Lekníny - bez viny - to je výbornej rým
22.11.2006 06:39:00 | Daniel S.