Návštěvnost
Na obědě
Na obědě
ale ty si všímáš víc
svého oběda,
než mně.
Chutná Ti, až je to k neuvěření.
Kam to dáváš?
Štíhlá jak proutek,
křehká jak alabastr
a přitom tak silná.
Jako plutonium,
když se štěpí…
Číšník přinesl mou porci
a pokládá ji na stůl
přede mně.
Ale dívá se přitom na Tebe.
Pohled lovce
číhajícího
na kořist.
„Ruce pryč, fešáku!“,
křičím na něj svým vnitřním hlasem
a moje vlny se snaží
odklonit jeho pohledy.
„Nečum, nebo…!“
Nebo co?
Kdepak, žádné nebo
nebude.
Zahanbeně se pustím do
svého oběda
a vtom zachytím tvůj
pobavený pohled.
Jako bych
v tom okamžiku
zase slyšel to tvoje
„…ale tati…“
Já vím,
už jsi velká holka.
Já vím…
Komentáře (17)
Komentujících (15)
Doporučit
TiskNo raz to musí prísť - že nebude iba tvoja
10.12.2006 22:12:00 | vierka1
super, fakt zajímavá básnička :-)
27.11.2006 20:39:00 | Melfëa
klobouk dolů..:)
27.11.2006 20:12:00 | Favi
jestli máš zbrojní pas, tak se nemusíš bát. Můj taťka vždycky říkal, vezmu flintu a vytahnu ji na každého, kdo se na Tebe jen křivě podívá...no vidíš, teď bych ho potřebovala a on už mezi námi není
27.11.2006 16:38:00 | mamina
Děkuji za komentíky, plně s Tebou sohlasím ... kdo ví, třeba bych to mohla dopsat, bo upravit, ale na to teď namám moc síly.
27.11.2006 16:03:00 | NikitaNikaT.
Teda málem mi tahle tvoje básnička utekla a to by byla škoda. Ještě že mě na ni Marcelka upozornila.
27.11.2006 15:51:00 | JardaCH
Pavle, tady bych Ti dala víc než kilčo, ale bohužel to nende ... Básenka moc pěkná, super...
27.11.2006 15:36:00 | NikitaNikaT.
Když táta žárlí na dceru,taky je to láska.A velká.
27.11.2006 13:09:00 | s.e.n
No jo, po kom to dítě (?) je... :-)
27.11.2006 12:08:00 | G.P.
Myslím, že to Klárku potěší... myslím, že to nepřizná a utrousí jen... "ale tati...", k tomu zvedne obočí, Ty jí to oplatíš, a to bude vše... zrcadlení vaší lásky... myslím, že je to víc, než o čem někteří tátové jen sní... :-*
(to, co se odehraje uvnitř její dušičky, Ti zůstane utajeno... ale já vím, že bude pod těmi všemi rozpaky cítit hrdost na tátu... a to je ta síla, síla plutonia, kterou má přece od Tebe ve střípcích genetiky i předávané lásky... ;-) )
27.11.2006 12:01:00 | Levandule
mimochodem, já vím moc dobře, že próza je tvoje mňam. Dost si pamatuji:-)))
itj-i to je taj
27.11.2006 11:46:00 | Petr Miroslav
Nepřiznávej, to je blbina ;-)
DUJ větře pondělního podzimního povídání
27.11.2006 11:45:00 | G.P.
Šíře stolu ... giga stolu?
Taková ... jaká je láska k dětem ...
27.11.2006 11:44:00 | Marcella
Docela si mě dojmul, ale to ti nepřiznám.
27.11.2006 11:42:00 | smudlinek
Moc povedené :-)
27.11.2006 11:19:00 | ona
:o))) Krásné...tohle má můj muž teď taky. V Turecku, když šel s dcerou po pláži, všichni chlapi záviděli, že má mladou milenku :o)
27.11.2006 11:07:00 | Aglája
... to se ti vážně povedlo, hezky napsaný ... seš milující taťka a máš o dcerku strach .. což je vlastně přirozený ... a zároveň si musíš připustit ... že jestli si jednou tvůj miláček nabije "čumáček" ... tak se na to budeš jen dívat ... nic s tím nenaděláš ... snad jen mít pořád otevřenou náruč .. aby mohla kdykoliv přiběhnout pro objetí, pro radu, pro pusu ... prostě za tátou !!!
27.11.2006 11:00:00 | Alci