Já a moje vzpomínka na říčku

Anotace: Sentimentální a rozpačité pohnutky nikdy nespícího dětství

Když jsem šel kolem říčky,
viděl jsem dětské hříčky.
A pak i u té říčky,
viděl jsem dětské míčky.

Spěchav pro ty míčky
vrátíc je v dětské hříčky,
zakopnul jsem o kámen této říčky,
nastal pak pád přes dřevěné příčky,

jež držely most přes onu říčku.
Že rač domů jsem se nevrátil,
pro oblíbenou knížku,
a raději si jí nepřečetl.

Byl jsem jak hlupák,
co nemá nic na práci,
oděn jak šupák,
oddán své legraci.