Hořké chvíle
Hořké chvíle
Anotace: ***
Na životní pouti
hořké chvíle potkáváme
pereme se
jako vlny s kamením
v mohutném příboji
smutno, teskno
cesta žádná
radost, krása
v hlubinách ukrytá
bojem unaveni
čekáme..
..jednou nás odmění..
vypluje naděje
ve zlatém blankytu
slzy omyje
rozjasní se obloha
v duhovém záření
..zapomenuté
je trápení..
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk06.12.2006 08:26:00 s.e.n
Hezky napsáno. Tato báseň mi dodala síly a naděje,která je ve slovech na konci,že mám chuť tomu duhovému záření jít vstříc.I ve chmurných dnech je třeba hledat světlo.Dík za to.
05.12.2006 20:24:00 Mourek
Ano, mělo by to tak být,
zatažená obloha se někdy
(alespoň sem tam) rozjasnit.
Jenže to tak často není...
Proč nutno stále ohled mít?
Kdo záměrně působí poranění,
ten nemá nárok s křídly žít...
05.12.2006 08:17:00 Cecilka
Hořké chvíle vítat s úsměvem je umění...
stejně jako vidět v tom, kdo zraňuje, svého anděla...
učím se... zvolna... tomu umění...
a přiznávám, lehko "po těle" mi to nedělá...
:o))
