Vzkaz v láhvi, co nikdy nedopluje

Kdyby se mi mělo něco stát…
(Ne nechci to přivolat…)

Snad kdyby existovalo něco jako bludné duše
(Budu doufat, že se najde někdo,
kdo by ti to přečet)

Snad kdybys nenápadně vešel tam,
kam nikdy nechodíš
a otevřel šuplík, který je mou pokladnicí skrýše,
chtěla bych, aby sis přečetl tiše:

Snad jednou pocítíš bolest,
jakou cítím,
když do mě svojí krutost vrážíš,
jak bolí dceru, že si jí nevážíš.
Jak bolí výsměch z úst krutého hada
a jak si tě i přes všechnu tu špínu
dovedu vážit a mít tě ráda.
Snad jednou rozestoupí se mlha,
co tvým očím dává mat
a když budu ve svém nitru umírat,
ty přijdeš a řekneš,
promiň, vždycky jsem tě měl rád….