Samota se vtírá
pomalu postupně
si na ní člověk zvyká
se s ní smiřuje a sžívá
Po čase ani nepřijde
jak je sní člověk sžitý
že samota je jedinou společnicí
jen vytrácí se chuď z bytí.
Člověk je na ní pak zvyklý
nechce se jí vzdát
odhání i člověka
co má ho trochu rád.
Je to hezká báseň, ale ve tvém věku ještě není nic ztraceno. Ono se určitě nějaká skvělá holka najde a bude po samotě. Dávej si pozor na slůvko "s ní". Máš to v básni dohromady, vypadá to pak, že sníš.
29.12.2006 19:02:00 | prostě já
Obcas mi prebyva, nebo chybi par slabik, ale jinak se mi libi jeji pravdivost.
06.12.2006 18:22:00 | Montynka