Pocity
Pocity
Jsem prázdný
jak láhev dopitá.
Jsem prázdný
jak bez vody váza,
plná uschlých květin.
Hlava prázdná .
Duše vyhaslá.
Zavřel jsem krám.
Bez lásky bez citu,
jsem neskonale sám.
Asi pomalu umírám
nic nepotěší duši mou
jak Blues černou .
Sotva sám sebe zvládám
dvanáctku poslouchám.
Těch dvanáct taktů
jež tak, tak spočítám,
sotva uklidní duši mou.
Samota se duší rozlévá
jak symfonie od Beethovena ,
jak symfonie Osudová.
Pomalu přichází Mozart
Se svým Rekviem.
Snad ještě
Snad ještě
Přijde Den.
Komentáře (8)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
pocit prázdné lidské schránky..není pro koho dýchat..snít..smát se..na co tu jsem?? ptávala jsem se sama sebe.V srdci mám tolik a nemám to komu dát...hm babjička říkávala ..po každé bouři z pod mraků vyleze sluníčko..někdy ten den jindy za dva dny...ale vyleze :-)neboj
07.03.2007 08:53:00 | Nút
Mirku, děkuji Ti za Tvůj vzkaz. Jestli chceš, tak mi můžeš napsat na mail.adresu. Třeba jen tak poklábosíme a uleví se nám. Petra
Jo, pd.2005@seznam.cz....málem jsem ji zapomněla napsat :-))
23.01.2007 21:14:00 | mamina
Díky za nabídku ale asi těžko.Již dlouho jsi nic nedala na sklo .Ale mohla jsi pustit pár písmenek,vždy mě potěší.
08.12.2006 15:37:00 | jedam
